III. Hirschův den

III. Hirschův den

17. 4. 2015 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Přinášíme Vám krátkou reportáž z již třetího ročníku kongresu, který nese název po jednom z nejvýznamnějších českých anesteziologů v historii. Již 3. ročník Hirschova dne se letos koná 17. dubna 2015 opět v Olomouci. Konference je pořádána Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FNOL a LFUP v Olomouci.

Klíčová slova: Olomouc, Hirschův den, anestezie, intenzivní medicína

Cesta z Brna není sice dlouhá, nicméně dálnice D1 je nevyzpytatelná. Proto Vám přinášíme reportáž až od poloviny prvního bloku přednášek, kdy jsme přišli akorát včas na excelentní výstup Dominika Lirsche z Rakouska, který nám představil možnosti ventilace s použitím Twin Stream přístroje. Seznámil nás s hlavními výhodami "pulsatile bi-level ventilation" (p-BLVTM). Tento nový přístroj umožňuje ventilaci tlakově řízenou s normální frekvencí (zajišťuje otevírání/zavíraní plicních sklípků - samotnou ventilaci), která může, ale nemusí, být doplněna pulsující komponentou (o frekvenci 50 až 1500/min), která umožňuje lepší oxygenaci, otevření více alveolů a hemodynamickou stabilitu. Po mezinárodním příspěvku pokračoval již program opět v českém jazyce. Prof. Kolek nás obeznámil s bronchoskopickými výkony, jež se provádějí na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy ve FNOL a které v pouhých 10 % probíhají ve spolupráci s anesteziologem v analgosedaci a zcela výjimečně i v anestezii celkové. V návaznosti na předchozí přednášku také zmínil, že jsou jediným pracovištěm v České republice, které již dva roky pracuje s ventilátorem Twin stream během bronchoskopickcýh výkonů, což doložil i několika videozáznamy bronchoskopických výkonů za použití p-BLV.

Po první přestávce nás seznámila dr. Klementová s historií i současností zajištění dýchacích cest (DC) během resuscitace. Počínaje záklonem hlavy k zprůchodnění DC neuvěřitelných 1275 let před Kristem, přes průlomový rok 1956, kdy prof. Safar definoval postup ABC, až po nejnovější guidelines pro KPR z roku 2010. Další zajímavý příspěvek přinesl dr. Klementa, věnující se poraněním během KPR. Systematicky zde přednesl nejrůznější zranění, jako poranění horních cest dýchacích při orotracheální intubaci, fraktury žeber a sterna, poranění retrofaryngeálního prostoru, poškození plicního parenchymu, poranění jater a sleziny, ruptury žaludku, a samozřejmě nejrůznější oděrky či popáleniny od nesprávné defibrilace. 

I přes přijaté konsenzuální stanovisko pro rozhodování na konci života neustává diskuze o aspektech paliativní péče. Spletitými zákoutími s ne zcela jasnými hranicemi nás na podkladě kazuistických sdělení provedla dr. Pařízková-Černá a dala tak posluchačům mnoho námětu na zamyšlení. Zdůraznila zejména význam posouzení kvality života samotným pacientem, nutnost týmové spolupráce při přijetí takto závažných rozhodnutí a v neposlední řadě nutnost jednoznačné individualizace při rozhodování o přijetí do paliativní péče u každého jednotlivého pacienta.

Další kazuistikami nabytý příspěvek přednesl dr. Hájek věnující se významu hyperbarické oxygenoterapie u akutních i chronických stavů. Mimo klasické, až možná učebnicové, případy nám představil několik zajímavých kazuistik u pacientů po traumatech dolních končetin, pacientky s peroperačně vzniklou vzduchovou embolií, pacientů s anaerobními infekcemi, u tonoucích pacientů či "freediverů" a mnoha dalších. Po vyslechnutí leckdy až neuvěřitelných výsledků nezbývá jen doufat, že pracovišť s možností hyperbarické oxygenoterapie bude jen přibývat!

Dr. Stibor mimo vývoj diagnostiky a definice ARDS představil možnosti léčby této závažní diagnózy. Stěžejní „take home message“ tohoto sdělení je možnost využití extrakorporální plicní podpory (ECLS - Extracorporal lung support) – HOT TOPIC dnešních celosvětových intenzivistických setkání! Mezi hlavní benefity patří zlepšení oxygenace, dekarboxylace, absence hluboké sedace, časná mobilizace a rehabilitace, časný perorální příjem, umožní leckdy vyhnout se intubaci (s výhodou u chronické obstruční plicní nemoci), snadnější transport pacienta, a pravděpodobně sníží mortalitu i zlepší dlouhodobý outcome.

Dr. Uvízl představil ve své souhrnné přednášce věnující se managementu těžké sepse zásady tzv. Surviving sepsis campaign z roku 2013, jež jsou rozděleny do třech základních časových období:

  • 1. hodina od diagnostiky těžké sepse (laktát, hemokultury, ATB)
  • první 3 hodiny (krystaloidy)
  • prvních 6 hodin (vasopresory, dosažení laktátu pod 4 mmol/L, dosažení MAP nad 65 mmHg, dosažení cílové hodnoty CVP nad 8 mmHg, ScvO2 nad 70%, diuréza nad 0,5 ml/kg/hod).

Dr. Procházka v následující přednášce přednesl komplexní pohled na problematiku krvácení z gastrointestinálního traktu (GIT) v intenzivní péči. V závěru prezentace shrnul indikace profylaxe stresové ulcerace kriticky nemocných, které jsou přítomná koagulopatie, mechanická ventilace delší než 48 hodin, anamnéza krvácení do GIT v posledním roce, poranění mozku, míchy a popáleniny, či kombinace dvou z následujících: sepse, hospitalizace na JIP více jak týden, léčba glukokortikoidy.

Další souhrnná přednáška s představením nejnovějších trendů v oboru z úst dr. Štourače nás obeznámila s nejposlednějšími publikacemi a úskalím jejich interpretace právě v oboru porodnické anestezie a analgezie. Seznámil nás s výsledky národních i nadnárodních studií, například studie věnující se užití bolusu remifentanilu v dávkování 1mcg/kg 30 sekund před RSI, kde primárním cílem byl novorozenecký outcome, další studií byla brněnská studie sledující změnu intenzity bolesti rodiček dle hodnocení VAS v období před a po zavedení Acute pain servisu po prodělaném císařském řezu, kdy zcela jednoznačně pacientky profitovaly ze zavedení standardizovaného postupu.

Poslední přednáškou před obědovou pauzou bylo shrnutí výhod, nevýhod a indikací k užití metabolic flow, a to nejen s použitím desfluranu.

Závěrečný blok přednášek zahájila prof. Sovová s představením projektu CENTESIMO, Simulačního centra na LF UP v Olomouci, jež je již nyní zařazeno do kurikula všeobecného lékařství na LF UP v Olomouci. Následně nás dr. Doubravská seznámila se zkušenostmi s výukou simulační medicíny. Jako jednou ze základních podmínek úspěchu simulací uvedla nutnost "de-breafingu" se všemi zúčastněnými, včetně možnosti kladení dotazů, které nesmí nikdy zůstat nezodpovězeny. Dnes již zdaleka ne pouze řečnickou otázku "Má vést anestezii lékař nebo sestra?" se pokusil zodpovědět dr. Berta, a to na základě publikovaných zkušeností z několika různých systémů po celém světě (USA, Norsko, Švédsko) i zkušeností vlastních.

 

Martina Kosinová, Petr Štourač

  • Přednáškový sál Clarion Congress Hotelu Olomouc
    Přednáškový sál Clarion Congress Hotelu Olomouc
  • Dominik Lirsch
    Dominik Lirsch
  • Twin stream ventilation modes
    Twin stream ventilation modes
  • Bronchoskopie v podání prof. Kolka
    Bronchoskopie v podání prof. Kolka
  • Historie a současnost zajištění DC při KPR - dr. Klementová
    Historie a současnost zajištění DC při KPR - dr. Klementová
  • dr. Hájek a téma hyperbarické oxygenoterapie
    dr. Hájek a téma hyperbarické oxygenoterapie
  • Soubor dětských pacientů léčených v CHM
    Soubor dětských pacientů léčených v CHM
  • Poslední definice ARDS v podání dr. Stibora
    Poslední definice ARDS v podání dr. Stibora
  • Sepse a dr. Uvízl
    Sepse a dr. Uvízl
  • dr. Procházka a přednáška Akutní krvácení z GIT v intenzivní péči
    dr. Procházka a přednáška Akutní krvácení z GIT v intenzivní péči
  • dr. Štourač a novinky v porodnické anestezii
    dr. Štourač a novinky v porodnické anestezii
  • prim. Stern a základy metabolic flow s desfluranem
    prim. Stern a základy metabolic flow s desfluranem
  • Instruktážní video s použitím Twin Stream
    Instruktážní video s použitím Twin Stream
  • dr. Doubravská představuje využití simulačního centra v praxi
    dr. Doubravská představuje využití simulačního centra v praxi
  • Simulační centrum CENTESIMO
    Simulační centrum CENTESIMO
  • Specializovaná anesteziologická sestra a její pravomoci v budoucnosti
    Specializovaná anesteziologická sestra a její pravomoci v budoucnosti


Zpět