On-line reportáž z XVII. Česko-slovenských dialogů o bolesti

On-line reportáž z XVII. Česko-slovenských dialogů o bolesti

8. 10. 2015 ...sejdeme se na Dialozích o bolesti 2016...

V krásném prostředí historického centra slovenské metropole se ve dnech 8.10. - 10.10. 2015 odehrají již XVII. Česko-slovenské dialogy o bolesti a XVIII. Slovenské dialogy o bolesti. Podle hojné účasti a plného přednáškového sálu Radisson Blu Carlton Hotel, nejstaršího hotelu v Bratislavě, je jasné, že téma paliativní medicíny a léčby bolesti je a bude velmi populární.

Klíčová slova: XVII. Česko-slovenské dialogy o bolesti a XVIII. Slovenské dialogy o bolesti, on-line reportáž, Bratislava

Čtvrtek 8.10.2015

9:00 - 10:00 - Slavnostní zahájení kongresu

Úvodem dr. Salomonová, předsedkyně organizačního výboru, odstartovala letošní Dialogy o bolesti představením patronů letošní akce. Mezi nimi nechyběly nejvýznamnější osobnosti České i Slovenské medicíny ale i zahraniční host dr. Wells z Velké Británie. Proběhlo i krátké představení historie hotelu, která sahá až do 13. století a zajímavostí je sál, který připomíná interiéry Titaniku, což není náhoda, neboť byl navržen stejným člověkem, který se podílel na zařízení vnitřních společenských prostor zaoceánského parníku.

Slova se ujala paní Galacová, zástupce Magistrátu města Bratislavy a popřála všem účastníkům  tři dny plné inspirace. Slovo převzal dr. Wells a a poděkoval za pozvání na toto setkání a vyjádřil potěšení, že akce tohoto typu vůbec existuje a zároveň představil EFIC - European Pain Federation, která sdružuje více než 20 000 odborníků z celého světa, kteří se zabývají léčbou bolesti. Dalším řečníkem byl dr. Kozák z Prahy ve svém projevu přivítal všechny účastníky a zároveň je pozval na příští dialogy o bolesti, které se budou konat ve Zlíně. Dr. Benetin jménem Slovenské neurologické společnosti popřál osazenstvu sálu příjemné jak odborné tak společenské zážitky. O hlavních tématech kongresu informoval účastníky dr. Martuliak, předseda vědeckého výboru kongresu. Posledním řečníkem byla prezidentka kongresu dr. Kulichová a přivítala předsedy jednotlivých sekcí letošního kongresu.

Součástí slavnostního zahájení bylo ocenění význačných osobností mezi nimiž byli dr. Fabuš, dr. Martuliak, dr. Šojanová, dr. Jakubíková a dr. Broďáni ze Slovenska. Z českých osobností byli oceněni dr. Paleček a dr. Cvrček, kteří bohužel nemohli být přítomni.

10:00 - 11:00 - Vyžádané přednášky


Letošní Dialogy o bolesti odstartoval dr. Wells z Velké Británie, uznávaný anesteziolog a zároveň prezident European Pain Federation (EFIC). Ve své přednášce, The coast of pain, zmiňuje závislost výskytu chronické bolesti na rostoucím věku a upozornil na demografické údaje, které tvrdí, že kolem roku 2060 bude v Evropě více než 50% lidí, trpících chronickou bolestí. Mezi nejčastější příčiny, způsobující chronickou bolest patří osteoarthritis a bolesti zad, které snižují kvalitu života, zvyšují riziko sebevraždy, omezují vykonávání běžných denních aktivit a za zmínku stojí i ekonomický dopad. Druhé sdělení přednesl dr. Benetin z Bratislavy, ve kterém poukazuje na souvislost mezi bolestí a Parkinsonovou chorobou. Zajímavým zjištěním bylo, že Parkinsonova nemoc, je neurodegenerativní postižení nejen motorického systému, ale onemocnění postupně progreduje, zasahuje další části nervové soustavy a vyvíjejí se další potíže, mezi něž patří i bolest. Typické jsou bolesti dystonické, radikulární, nebo tzv. “Coat hanger pain” - bolest primárně lokalizovaná  v subokcipitální oblasti. Léčba z pohledu neurologů by měla být zaměřena na úpravu terapie primárního onemocnění a cílenou fyzioterapii.       

11:15 - 12:15 -  Neuropatofyziologie bolesti I.

Po krátké přestávce opět pokračoval nabitý program. Dr. Trančíková z Martina hovořila o neurotrofické regulaci nociceptorů inervujících žaludek. Aby se posluchači lépe orientovali, vysvětlila paní doktorka aferentní inervaci viscerálních orgánů, objasnila vliv neurotrofických faktorů a neutrotrofinů. Dále nás seznámila s metodikou výzkumu, kterým detekovali expresi receptorů pro neurotrofiny ve stěně žaludku. Další přednáška byla v podstatě pokračováním přednášky první. Paní doktorka zmínila, že existují 2 typy nociceptivních receptorů a to - neurokrestální a plakodové nociceptory. Odlišuje je nejen odlišný ontogenetický původ, ale i rozličná funkce ve stěně trávicí trubice. Viscerální bolest není jen otázkou trávicího traktu, ale i dýchacího systému. Strukturu a popis nociceptivních receptorů, nacházejících se ve stěně trachey představil dr. Hennel také z Martina. Vlákna vedoucí bolestivé stimuly z dýchacích cest, jsou vagová nociceptivní C-vlákna, ale bohužel existuje velmi málo faktů o jejich funkci. I to byl jeden z důvodů, proč se výzkumná skupina z Patofyziologického ústavu univerzity v Martině, zaměřila na zkoumání struktury těchto nociceptorů, přičemž k tomu využili metodu exprese fluorescenčního zeleného proteinu. Posledním z martinských řečníků byla dr. Brozmanová. Jednou z příčin vzniku nekardiálních bolestí na hrudi, mající svůj původ v jícnu, je uvolnění adenosinu. Kolektivu pracovníků kolem dr. Tatára se podařilo dokázat, že po stimulaci A2A receptorů dojde k mechanické senzitizaci nociceptorů ve stěně jícnu.  

12:30 - 14:00 - Kanabinoidy v léčbě bolesti

Blok s velmi zajímavým tématem otevřela dr. Šulcová z Brna a přinesla pohled preklinického farmakologa na endokanabinoidní systém a neuropatickou bolest. Je prokázáno, že kanabinoidní receptory jsou hojně rozšířeny nejen v nervové soustavě, ale i v imunitním systému či trávicím traktu. Zajímavostí je, že lidé dokázali využít analgetického účinku konopí už 2000 let př. Kr. a dnes se k tomu postupně vracíme. Nasazení medicinálního konopí je indikováno u pacientů s nádorovou bolestí, s AIDS nebo u pacientů netolerujících emetické účinky opioidů. Patofyziologické principy kanabinoidního působení přednesl dr. Rokyta z Prahy. Využití medicinálního konopí v terapii chronické bolesti má nesporné výhody, ale je třeba si uvědomit, že má i nežádoucí účinky. Mezi nejzávažnější reakce patří vznik arytmií a tachykardií, dále zácpa nebo negativní ovlivnění buněčné imunity. Absolutní kontraindikací užití konopí je těhotenství i laktace. Jak vypadá výzkum medicinálního konopí na Mendlově univerzitě v Brně nastínil Ing. Trojan. Základem pro pěstování medicinálního konopí je nastavení ideálních podmínek pro růst rostlin a kontrola čistoty produkce. O přípravě medicinálního konopí dále hovořil dr. Erkelens z Nizozemí, z pozice zástupce firmy, zabývající se přímo pěstováním a distribucí léčivých přípravků z konopí. Popsal postup pěstování tzv. standardizovaného konopí, což znamená, že rostliny mají stále stejnou genetickou výbavu, čehož se dosahuje množením rostlin pomocí řízkování. Od základů farmakologie, patofyziologie a produkce jsme se ve finále dostali k prvním klinickým zkušenostem s podáním léčebného konopí. Role přednášejícího se zhostil dr. Hřib z Brna a právem se pochlubil, že nemocnice u sv. Anny v Brně byla tou první, která léčivého konopí u pacientů s chronickou bolestí využila. Největší problém s předepisováním přípravků obsahujících kanabinoidy, je podle dr. Hřiba cena, kdy pouhý jeden gram sušené rostliny stojí 260 Kč. Další palčivou otázkou je cesta podání. Pro pacienty by byla nejpřijatelnější inhalační cesta, což ale bohužel ve většině případů není v jejich finančních možnostech, proto jim lékaři doporučují výrobu domácí čokolády s konopím.

15:00 - 15:45 - Opioidy v léčbě silné bolesti - aktuální trendy

Po obědové pauze následoval krátký blok s názvem Opioidy v léčbě bolesti. Bouřlivou debatu vyvolala přednáška dr. Nemčíkové z Bratislavy, ve které prezentovala výhody a nevýhody opioidů. Největší problém vidí paní doktorka v heterogenitě jejich účinků, která závisí například na typu opioidních receptorů nebo jejich lokalizaci. Další nepříjemnou skutečností je výskyt nežádoucích účinků, jejichž frekvence se může zvyšovat s rostoucí délkou podávání nebo u rizikových pacientů (hepatální a renální selhání, lidé starší 50 let, při současném užívaní více léků). Rizika pro nemocné můžeme minimalizovat rotací opioidů, kombinací léků s odlišnými mechanismy účinků nebo včasnou terapií nežádoucích účinků.

16:00 - 17:00 - Neuropatická bolest I.

Poslední blok dnešního kongresu byl nabitý mnoha zajímavými příspěvky. První, týkající se centrální neuropatické bolesti přednesl dr. Opavský z Olomouce. Tento typ bolesti patří mezi ty obtížně zvládnutelné nejen terapeuticky, ale i diagnosticky. Lékař totiž musí rozlišit zda-li se jedná o neuropatickou bolest spinální (úrazy, ischemie) nebo supraspinální (CMP, úrazy). Jak tedy postupovat v terapii těchto velmi nepříjemných stavů? Podle nejnovějších standardů jsou léky I. volby - gabapentin, duloxetin, II. volby - tramadol, III. volby - silné opioidy, přičemž je známo, že supraspinální neuropatická bolest odpovídá hůře na opioidní terapii. S nepublikovanou novinkou přišla dr. Kulichová z Martina. Ve své kazuistice představila pacienta s nezkrotnou trigeminální neuralgií, kde selhávaly veškeré terapeutické možnosti, včetně neurochirurgické léčby. Tím zázrakem, který mladému pacientovi trpícímu 7 let neutuchající trigeminovou neuralgií, bylo podání thiopentalu ve velmi nízkých dávkách, což v kombinaci s ostatními analgetiky znamenalo prolomení silné neuralgie a nastartování opětovného účinku karbamazepinu. Dr. Kulichovou u řečického pultu vystřídala její kolegyně z Martina, dr. Galová s přednáškou na téma Syndrom pálení úst (Burning mouth syndrome - BMS). Tato nepříjemná diagnóza, typicky postihující ženy v postmenopauzálním období, je definována jako bilaterální pocit pálení jazyka a ústní sliznice bez známé organické příčiny a trvající více jak 2 hodiny denně po dobu alespoň 4 měsíců. Terapeuticky se využívá několika skupin léků, mezi něž patří benzodiazepiny, kapsaicin nebo SSRI. Jaké jsou možnosti léčby polyneuropatie způsobené chemoterapií se posluchači dozvěděli z úst dr. Vondráčkové z Prahy. Tzv. “rukavicová nebo ponožková” neuropatie, projevující se paresteziemi v typických lokalizacích, se vyskytuje až u 20 % pacientů, kteří prodělali chemoterapii. Nejvíce rizikovými cytostatiky stran vzniku polyneuropatie jsou deriváty platiny. Pokud se vyskytnou komplikace tohoto typu, terapeutický zásah spočívá v podání antiepileptika, duloxetinu nebo kapsaicinu, jehož účinky doložila paní doktorka kazuistikou ze svého pracoviště. Dalším řečníkem byla dr. Yamamotová z Prahy, která se věnovala změnám interocepční citlivosti po bolestivé stimulaci. Interocepční vnímání je zpracování vnitřních signálů z těla v CNS. Významným zjištěním bylo, že interocepční citlivost významně koreluje s úzkostí a intenzitou emočního prožitku a také, že silnější bolest může potlačit vnímání bolesti menší intenzity. O výhodě využití antidepresiv v léčbě neuropatické bolesti hovořila dr. Fricová z Prahy. S kolektivem provedli studii na pacientech, která přinesla zjištění, že u onkologických pacientů u nichž byla podávána analgetická terapie v kombinaci s antidepresivem, došlo ke snížení vnímání intenzity bolesti.

Pátek 9.10.2015

8:30 - 9:30 - Intervenční techniky v léčbě bolesti I.

Bratislava se v pátek probudila do mlhavého a deštivého počasí, ale ani tato nepříznivá skutečnost neodradila účastníky kongresu od návštěvy ranního bloku přednášek. Úvodním řečníkem byl dr. Rapčan z Bardejova a věnoval se intervenční algeziologii. Zmínil překážky, se kterými se v praxi potkává, protože pro jeho obor neexistuje na Slovensku akreditace. Spolu s několika spolupracovníky založil Slovak Interventional Pain Society a snaží se podnikat kroky, které by vedly k rozšíření povědomí o tomto oboru a akreditaci této subspeciality. Dr. Kočan z Košic zůstal u tématu intervenční algeziologie a věnoval se aplikaci medicíny založené na důkazech (evidence based medicine - EBM) v tomto oboru. Proč je EBM potřeba v intervenční léčbě bolesti? Na základě guidelines, které EBM poskytuje, získá lékař určitý pocit jistoty a to přispívá ke zlepšení bezpečnosti klinické praxe. Plynule jsme přešli k endoskopické discektomii v podání dr. Mláky z Prahy. Herniace disku je nejčastější indikace k operaci v lumbo-sakrální oblasti, kterou je možno provádět otevřenou nebo modernější, endoskopickou operací. Výhody této novější techniky jsou minimální kožní vstup, redukované poškození svalů či ligament, nižší krevní ztráty a kratší doba hospitalizace. Limitacemi jsou směr herniace, kdy centrální protruze jsou minimálně vhodné k endoskopické operaci, široká herniace nebo příliš velká lopata kyčelní kosti. Další možností jak řešit bolesti zad je radiofrekvenční denervace lumbálních facetových kloubů (Lumbar Facet Syndrom - LFS), jejíž princip osvětlil dr. Venglarčík z Bardejova.. Důvodem krutých bolestí, což způsobuje redukci veškerého pohybu, je chronické přetěžování facetových kloubů. Pomocí radiofrekvenčí termální ablace na selektivním místě dojde k popálení periferního nervu a přeruší se tím dráha vedení bolesti. Přednáškou o epiduroskopii navázal na svého kolegu dr. Griger z Bardejova. Tato diagnostická metoda je senzitivnější než MRI při vizualizaci epidurálního prostoru a další výhodou je, že umožňuje provést i terapetuický zásah, včetně aplikace léčiv in situ. Indikace jsou dvě základní: Failed back surgery syndrom a chronická radikulární syndrom nejasné etiologie, nereagující na jiné terapeutické postupy. Komplikace, které mohou nastat je natrhnutí dury mater, epidurální krvácení a hematom, infekce či vzestup intrakraniálního tlaku při proplachu epidurálního prostoru. Posledním řečníkem tohoto bloku byl dr. Tirpák z Prahy s tématem Lumbální a sakrální transforaminální přístup. Jedná se o zavedení jehly pod skiaskopickou kontrolou do intervertebrálního foramina za účelem získání přístupu do tohoto prostoru a aplikaci analgetické směsi.

9:45 - 10:45 - Intervenční techniky v léčbě bolesti II.

S 15-letými zkušenostmi s neuromodulační analgetickou léčbou v Nemocnici na Homolce v Praze se přijel podělit dr. Vrba. S tímto typem terapie mají v Praze velmi dobré zkušenosti, pacienti udávali lepší spokojenost s léčbou a podařilo se snížit podávání silných opioidů. Největší frakcí pacientů, se kterou se algeziologové setkávají, tvoří lidé s tzv. FBSS (Failed Back Surgery Syndrom). Dr. Lejčko z Plzně hodnotil dlouhodobou efektivitu spinálních pump s konstantním průtokem, které v Plzni používají. Nejprve pacient prochází tzv. testovacím obdobím, kdy je mu pomocí epidurálního katetru aplikována analgetická směs intrathékálně. Pokud nedojde ke komplikacím, pokračuje se v terapii, která trvá v průměru 85 měsíců, přičemž pacient dochází každý pátý týden na doplnění léčiv. Dalším řečníkem z Prahy byl dr. Kozák, jež se věnoval periferní nervové stimulaci - PNS. Tato nová metoda z oblasti neurostimulací, přichází na řadu v okamžiku, kdy jsou vyčerpány ostatní terapeutické možnosti pro léčbu neuropatické bolesti. Největší efekt je pozorován u stimulace velkých nervů a nervových plexů, která se provádí zavedením elektrody pod RTG kontrolou perkutánním přístupem. Se zajímavou kazuistikou přišel dr. Procházka z Ústí nad Labem. Jednalo se o první zkušenosti s navigovanou stabilizací sakro-iliakálního skloubení u Failed Back Surgery Syndromu. Mladá žena měla od r. 2009 bolesti v zádech s propagací vzadu do pravé dolní končetiny. MRI ukázala výhřez ploténky v oblasti L5/S1. Po provedené dicsektomii se potíže nelepšily, na obstřiky reagovala dobře, ale při vyšetření byly zjištěna pozitivita testů na dysfunkci SI skloubení. Po provedení navigované stabilizace SI kloubu bolesti pominuly a u ženy došlo ke zlepšení kvality života a  dva měsíce po operaci se vrátila zpět do zaměstnání. V předávání zkušeností jsme pokračovali dál. Role přenášejícího se ujal dr. Ahmadzada z Dolného Kubína a hovořil o intervenční léčbě v pacientů s  chronickou bolestí zad. Metoda spočívá v aplikaci ozonu, mezi jehož účinky patří mimo jiné silný protizánětlivý účinek, společně s kolagenem intradiskálně. Ozon samotný se podává intraforaminálně a epidurálně, to vše pod CT kontrolou. Do oblasti facet se doporučuje aplikace tzv. ACP - autologní kondicionvané plazmy. A jaké může být být využití USG na algeziologické klinice sdělil posluchačům dr. Martuliak z Banské Bystrice. Lékaři věnující se léčbě bolesti, mají široké možnosti použití SONO přístrojů. Mezi nejčastější výkony, při nichž se využívá vizualizace struktur pomocí ultrazvuku patří blokáda periferních nervů, plexů nebo tlakové kaudální blokády.

11:00 - 12:00 - Intervenční techniky v léčbě bolesti III.

I poslední dopolední blok byl věnován intervenčním technikám v algeziologii. Dr. Rapčan z Bardejova, který zahájil maraton přednášek, vyslovil téměř filozofickou otázku. Je SCS (Spinal Cord Stimulation) pouhým výnosným byznysem nebo je to skutečný klinicky využitelný prostředek k tišení chronické bolesti? Pan doktor doporučuje střízlivý přístup při hodnocení informací a zdravý selský rozum. Z pohledu klinického lékaře je SCS zajímavá metoda, ale je třeba být opatrný a využívat ji jen v případě, kdy žádná z předcházejících terapií nefunguje. O neurochirurgických aspektech spinal cord stimulation hovořil dr. Illéš z Bratislavy. V rámci chirurgického odlehčení tématu se diskutovalo, komu vlastně patří pacient s chronickou bolesti zad. Je to práce pro algeziology, neurochirurgy, rehabilitační lékaře? Podle pana doktora je potřeba každého pacienta posuzovat jednotlivě a celá léčba je založena na mezioborové spolupráci včetně domácí péče. Jaké mají zkušenosti se subkutánní nervovou stimulací v terapii chornické bolesti dolní části zad prezentovala dr. Šimonová z Košic. Jedná se o stimulaci skupiny nervových zakončení, pomocí elektrody aplikované do podkoží v místě největší bolestivosti, což díky subkutánní lokalizaci elektrody snižuje invazivitu zákroku. Indikací jsou chronické nesnesitelné bolesti dolní části zad, která pacientovi výrazně zhoršuje kvalitu života a ostatní terapeutické metody jsou již vyčerpané. Zákrok se provádí v lokální anestezii a pod antibiotickou clonou, jako prevence infekce. Přes epidurální katetr se za spolupráce neurochirurga zavede do podkožního prostoru speciální elektroda a správně se zafixuje. Výhodami tohoto postupu jsou minimální výskyt komplikací a reverzibilita zákroku.  

13:00 - 14:00 - Neuropatické komponenty v chronické bolesti zad

Po hodinové pauze, kterou účastníci letošního kongresu využili nejen k doplnění energie výborným obědem, ale i k živé diskuzi v kuloárech. Spokojeni se posléze vrátili do přednáškového sálu Radisson Blu Carlton Hotel Bratislava, aby vyslechli další sérii přednášek. Jaké jsou nové pohledy na léčbu silné chronické bolesti zad probrala ve svém sdělení dr. Nemčíková z Bratislavy. Že je to opravdu velký problém současného zdravotnictví dokazuje  prevalence výskytu chornické bolesti zad 15 - 45 %. Patogeneticky se zdá být příčinou obtíží mechanické a chemické poškození axonů a cévních struktur při herniaci disku. Terapie by se měla odvíjet od podrobného vyšetření pacienta s důrazem na anamnézu, klinický obraz a neurologické vyšetření. V klinické praxi se standardně se využívá modifikovaný analgetický žebřík, kde se na čtvrtém stupni nachází miniinvazivní terapeutické postupy. Pokud lékař zvažuje podání opioidů, poté je doporučováno jejich podání v akutní fázi bolesti. S výhodou se dá využít opioidních analgetik s tzv. duálním účinkem, mezi něž patří Tramadol a Tapentadol. Pokud bolest přechází do chronicity, farmakoterapie by měla být podpůrnou modalitou a důraz by měl být kladen na nefarmakologické možnosti léčby.

14:15 - 15:00 - Farmakoterapie bolesti

Dr. Špalek z Bratislavy hovořil o účinnosti a bezpečnostním profilu betametazolu v léčbě algických muskuloskeletálních onemocnění. Ve své praxi, kde se setkává s autoimunitními postiženími  muskuloskeletálního systému, hojně využívá kortikoidních přípravků, mimo jiné pro jejich výborné analgetické účinky. Betametazol, synteticky glukokortikoid, výrazně snižuje intenzitu bolesti, má protizánětlivé účinky, rychlý terapeutický nástup a prolongovaný účinek. Aplikuje se v i.m. injekci hluboko do svalu. Tato lokální aplikace má výhody, že nevyvolává systémové nežádoucí účinky, nemá supresivní vliv na hypotalamo-hypofyzární dráhu ani nezvyšuje hladinu glykemie. Studie, které porovnávaly výhody užití betametazolu a nesteroidních analgetik, vyzněly jasně ve prospěch betametazolu. O klinické zkušenosti s užitím tapentadolu se s auditoriem podělila dr. Bodáková z Nitry. Benefity užití tohoto léčivého přípravku spočívají hlavně v tom, neovlivňuje vigilitu, nevyvolává gastrointestinální intoleranci traktu, u starších pacientů nedochází k útlumu a předchází se fragility syndromu. Podle studie, kterou paní doktorka prováděla na svém pracovišti se zdá, že tapentadol je moderní látka velmi vhodná pro terapii chronické bolesti. Přednáška dr. Geistové z Banské Bystrice uzavřela druhý den kongresu. Jaké je místo, současné využití a perspektiva IR forem silných opioidů? V současné době je na trhu celá řada přípravku k terapii nádorové bolesti. Jiná situace je u pacientů s nenádorovou bolestí, kde má lékař poměrně omezené možnosti stran podání opioidních analgetik. Nadějí pro terapii průlomové bolesti u lidí trpících nenádorovou chronickou bolestí je podání IR formy fentanylu. Je třeba zdůraznit, že tato forma podání je v off label indikaci. Dalším rizikem využití fentanylu je velké riziko vzniku závislosti. Z těchto důvodů podání IR fentanylu patří do rukou zkušenému specialistovi, který si indikaci řádně zdůvodní a je schopen zvládnout případný vznik komplikací.Tímto sdělením skončil odborný program a zájemci se přesunuli na komentovanou prohlídku pamětihodností Bratislavy.

Sobota 10.10.2015

9:00 - 10:00 - Neuropatická bolest II., Varia

Po příjemném společenském večeru se účastníci, dychtiví nových informací, sešli v ranních hodinách, aby vyslechli poslední přednášky a příspěvky letošních XVII. Česko-Slovenských a XXIII. Slovenských dialogů o bolesti. Ranní blok otevřela dr. Hasarová z Prešova s úvahou, jestli je bolest zad důsledek poškození periferního nervu. Na tuto teorii přivedla paní doktorku zajímavá kazuistika mladého muže, který po fraktuře femuru trpěl chronickou bolestí sahající od cervikální oblasti až po koleno. Protože bolesti přetrvávaly i přes analgetickou terapii, pacient byl důkladněji vyšetřen a při MRI vyšetření bylo prokázáno traumatické poškození femorálního nervu. Proto se nabízí myšlenka, že poškozením periferního nervu může dojít k senzitizaci vyšších etáží nervového systému, což by vysvětlovalo tak rozsáhlé hyperpatické oblasti. Dalším příspěvkem byla opět kazuistika, tentokráte pacientky s benigním schwannomem retroperitonea od dr. Šujanové z Košic. Tento primární tumor retroperitonea patří mezi vzácné, protože v této oblasti nacházíme díky bohaté cévní a vaskulární síti mnohem častěji metastázy jiných typů nádorů. Zrádnost těchto novotvarů spočívá mimo jiné i ve velké rozličnosti symptomů, ke kterým řadíme bolesti zad a jiné neurologické příznaky. Jaký má význam oxidační stres u pacientů dlouhodobě léčených opioidy sdělil auditoriu dr. Kočan z Košic. Během řady biochemických procesů se v těle tvoří volné radikály, které nespecificky poškozují buněčné membrány, čemuž za fyziologických okolností brání systém antioxidantů. V okamžiku, kdy dojde k nerovnováze mezi produkcí a likvidací radikálů, vzniká oxidační stres, který je původcem celé řady nemocí. Podle nejnovějších studií došlo u pacientů, kteří dlouhodobě užívali opioidní analgetika, k významnému snížení účinnosti antioxidační ochrany  a zvýšení produkce nebezpečných volných radikálů. Nabízí se tedy doporučení doplnit analgetickou terapii podáváním preparátů obsahujících antioxidanty. Paní Jagelková načala vážnější téma a to, jak komunikovat s umírajícími a jejich blízkými. Platí zásada, že lidé pečující o umírající by se neměli obávat otevřeně hovořit o smrti a nezapomínat na nonverbální komunikaci. Velkou výhodou je, pokud  se do péče o pacienta zapojí i jeho blízcí, což může umírajícímu člověku dodat pocit jistoty a klidu. Jak bych chtěla zemřít, touto větou začala svoji přednášku dr. Mičiaková z Nitry. Společně s účastníky kongresu se vrátila zpět v čase, kdy jako mladá lékařka nastoupila na oddělení ARO a setkala se s pojmem “krásná smrt”, což ji přivedlo zamyslet se nad otázkou smrti a umírání.

10:30 - 11:30 - Akupunktura, tradiční čínská medicína

Finále kongresu se neslo v duchu tradiční čínské medicíny. Jak účinkuje akupunktura osvětlila, prostřednictvím biomedicínských poznatků, dr. Ondrejkovičová  Bratislavy. Tato prastará terapeutická metoda, mající řadu modifikací, nabývá v dnešní době na oblibě. Akupunktura se podle působení rozděluje na dva typy. Na akupunkturní analgezii, která promptně, ale krátkodobě navodí úplnou analgezii a na terapeutickou akupunkturu s pomalejším nástupem účinku. Stimulace jehlou vede k aktivací tenkých myelinizovaných nervových A-vláken, což dále vede k uvolnění endogenních opioidů, endorfinů i neopioidních látek například serotoninu, s následným analgetickým účinkem. Pro pacienty trpící chornickou bolestí bederní páteře, může být nadějí podle dr. Pagáčové z Bardejova, využití akupunkturní léčby. Podrobně popsala jednotlivé sdružené dráhy, které jsou v terapeutickém postupu napichovány jehlami. O zvyšující se frekvenci využití tradiční čínské medicíny svědčí i zkušenosti s meyisun terapií dr. Svitkové z Bratislavy. Meyisun terapie, forma permanentní akupunktury, je moderní obdoba metody faldža, která nachází uplatnění jak v terapii bolestivosti muskuloskleletálního systému, tak díky unikátnímu složení nití s obssahem kolegenu i v estetetické medicíně.   

12:00 - Závěr kongresu

Tři dny diskuzí o léčbě neuropatické bolesti, intervenční algeziologii a paliativní medicíně jsou již minulostí. Předsedkyně organizačního výboru, dr. Salamonová v závěrečné řeči poděkovala organizátorům za vynikající práci, dále členům vědeckému výboru a v neposlední řadě všem aktivním i pasivním účastníkům, jejichž konečný počet se vyšplhal na 225. Dalším řečníkem byl dr. Kozák z Prahy, jež doplnil závěrečnou řeč pozváním na další ročník kongresu, který se bude konat ve dnech 20. - 22.10.2016 v prostředí Baťova Zlína.

Chlupová Jitka

  • Místo konání letošního ročníku kongresu - Radisson Blu Carlton Hotel, Bratislava
    Místo konání letošního ročníku kongresu - Radisson Blu Carlton Hotel, Bratislava
  • Ocenění význačných osobností
    Ocenění význačných osobností
  • Dr. Brozmanová z Martina
    Dr. Brozmanová z Martina
  • Dr. Šulcová z Brna a její pohled farmakologa na endokanabinoidní systém
    Dr. Šulcová z Brna a její pohled farmakologa na endokanabinoidní systém
  • Dr. Rokyta z Prahy upozorňuje na nevýhody užití medicínského konopí
    Dr. Rokyta z Prahy upozorňuje na nevýhody užití medicínského konopí
  • Prezidentka kongresu - dr. Kulichová z Martina
    Prezidentka kongresu - dr. Kulichová z Martina
  • Živě se diskutovalo
    Živě se diskutovalo
  • Dr. Vondráčková z Prahy hovoří o polyneuropatii vyvolané působením cytostatik
    Dr. Vondráčková z Prahy hovoří o polyneuropatii vyvolané působením cytostatik
  • Prohlídka středověkého města
    Prohlídka středověkého města
  • Kdo se nevyfotil s Čumilem, jako by v Bratislavě ani nebyl
    Kdo se nevyfotil s Čumilem, jako by v Bratislavě ani nebyl


Zpět