NOVÉ Algoritmy roku 2020

Zde vám představíme nové algoritmy, které vznikly ve školním roce 2019/2020 v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na devítimesíčním procesu tvorby 18 nových výukových pomůcek se podílelo 29 studentů 4. až 6. ročníku, pod vedením 27 lékařů. Všechny algoritmy prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.

Nyní algoritmy prochází recenzním řízením, zde najdete dokončeny a zveřejněny dva nejaktuálnější z nich týkající se koronavirové infekce: resuscitaci a anestezii pacienta s onemocněním COVID-19.

English 


Respirační selhání je život ohrožující stav, při kterém respirační systém není schopen zajistit adekvátní výměnu plynů. Výsledkem je hyperkapnie (nedostatečná eliminace oxidu uhličitého z krve), hypoxémie (nedostatečná dodávka kyslíku do arteriální krve), nebo obojí současně. V případe akutního respiračního selhání pozorujeme kompenzační mechanismy – hyperventilaci, tachypnoe a tachykardii. Algoritmus prezentuje možnosti oxygenoterapie a ventilační podpory u pacienta se závažným respiračním selháním. S ohledem na klinický stav pacienta (vitální funkce, laboratorní a fyzikální vyšetření) se naučíte rozpoznat (ne)účinnost terapie a porozumíte ventilačním parametrům, jako je PEEP, FiO2 a průtok kyslíku. Znalost jednotlivých metod, jejich limitace a nastavení jsou klíčová pro správnou indikaci u daného pacienta.

8. 5. 2020 | doc. MUDr. Jozef Klučka, Ph.D., Lucienne Michnáčová. Ilustrace: Priska Liptáková

S mírným podchlazením se pravděpodobně setkal každý z nás. Těžká hypotermie je však život ohrožující stav, který může vyústit až v zástavu oběhu, metabolický rozvrat a multiorgánové selhání. Proto je třeba k takto postiženému člověku náležitě přistupovat již od prvního kontaktu. Tento algoritmus vás provede péčí o hypotermického člověka od jeho nalezení v terénu, přes práci záchranářů a lékařů urgentního oddělení až po terapii omrzlin, které také vznikají v důsledku nízkých teplot.

8. 5. 2020 | MUDr. Jan Filip Sýkora, Martina Valachová, Šárka Raková

Ať už při výkonu výškových prací či při rekreačním a sportovním lezení se můžete setkat s problematikou syndromu z visu. Jedná se o život ohrožující situaci charakterizovanou synkopou v důsledku hypoperfuze mozku, která se rozvíjí při delším pasivním sezení v sedacím úvazku. Algoritmus zdůrazňuje postupy prevence rozvoje syndromu z visu, které může využít každý kdo se ocitne v takové situaci. Zaměříme se na postup záchrany dvou horolezců v horském terénu, jednoho při vědomí a druhého v bezvědomí.

8. 5. 2020 | MUDr. Deana Slovjaková, Tomáš Gyönyör, Tatiana Králiková

Znalost hemodynamiky není doménou jen anestezie, ale nedílnou součástí snad všech medicínských oborů. V našem algoritmu si řešitel může vyzkoušet několik možností sledování hemodynamiky u anestezovaného pacienta: neinvazivní měření krevního tlaku, kontinuální měření krevního tlaku invazivní i neinvazivní metodou, ale také pokročilou monitoraci prostřednictvím analýzy pulzové křivky. Správné vyhodnocení fyziologických funkcí nemocného má významný vliv na jeho outcome: při dlouhotrvající hypotenzi stoupá riziko perioperačního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, ale i poškození ledvin; naopak tekutinové přetížení může způsobit plicní edém nebo srdeční selhání.

8. 5. 2020 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Kristina Šikulová, MUDr. Jakub Kostka, MUDr. Martina Růžičková, MUDr. Tomáš Vobořil, doc. MUDr. Jan Beneš, Ph.D.

Výukový algoritmus Anestezie u plicních patologií nabízí možnost řešení dvou případů rozdílných plicních onemocnění. Jedná se konkrétně o pacienta s CHOPN a pacienta s IPF, tedy s restrikčním plicním onemocněním. Algoritmus má za cíl zdůraznit důležitost předoperační přípravy pacienta a zároveň má poukázat na možné komplikace a jejich následné řešení, které mohou u pacientů s plicním onemocněním nastat.

8. 5. 2020 | MUDr. Veronika Tomášková, Kristýna Cahová, Vanda Hořínková

Obtížné zajištění dýchacích cest v těhotenství představuje život ohrožující situaci nejen pro rodičku, ale také pro plod. Ve třetím trimestru těhotenství se zvyšuje riziko obtížného zajištění až desetkrát oproti netěhotné populaci. Proto je nutné obtížné zajištění dýchacích cest včas rozpoznat, rychle postupovat a zajistit dostatečnou ventilaci, jinak hrozí závažné důsledky jako hypoxické poškození mozku, smrt plodu nebo matky. Tento algoritmus vám nabídne možnost řešit dvě situace obtížného zajištění dýchacích cest. V každé situaci použijeme rozdílné myorelaxans.

8. 5. 2020 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Marta Juřeníková, Olga Půčková, Ekaterina Fedyukina

Maligní hypertermie (dále jen MH) je vzácné, život ohrožující onemocnění, které je charakterizované patologickým hypermetabolickým stavem na úrovni svalové tkáně, přičemž spouštěčem jsou některá anestetika. Náš edukační algoritmus vás v jedné části provede krok po kroku situací náhle vzniklé MH krize na operačním sále a naučí vás jak zachovat klid, správně vyhodnotit vzniklou situaci a zachránit tím pacientovi život. Druhá část algoritmu se věnuje preventivním opatřením v situaci, kdy na operaci přijímáte pacienta s možnou genetickou predispozicí k maligní hypertermii. I v takové situaci je nutno zachovat rozvahu a připravit své pracoviště i personál na speciální vedení anestezie včetně možných komplikací. V neposlední řadě vás algoritmus obeznámí s aktuálními možnostmi diagnostiky MH v České republice.

Další verze tohoto algoritmu: Maligní hypertermie - 2014
8. 5. 2020 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Dagmar Štěpánková, Ph.D., Petra Kostroňová, Pavlína Kotrhová

Na celosvětové mortalitě se trauma podílí 10 procenty, tedy zhruba 5 miliony obětí každý rok. A očekává se nárůst tohoto trendu. Snížit jej naopak může dobrá organizace péče o zraněné zejména v akutní fázi. Systematizovat a vylepšit tuto složku péče se již od roku 1978 snaží svým Advanced Trauma Life Support protokolem American College of Surgeons. Interaktivní algoritmus přibližuje využití protokolu ATLS v přednemocniční péči a na urgentním příjmu až po transport na operační sál. Popisuje základní schéma vyšetření, zajištění a terapie traumatizovaných pacientů.

8. 5. 2020 | MUDr. Zbyněk Šimek, Daniel Barvík, Tereza Kramplová

Mladý sportovec Michal byl se svým kamarádem jezdit freeride na kolech. Michal přecenil své síly a měl nehodu, při které si způsobil tenzní pneumotorax. V tomto algoritmu se naučíme, jak v takové situaci postupovat. V první části budeme v roli Michalova kamaráda podávat první pomoc. Potom se vcítíme do lékaře ZZS a ukážeme si, jak je tento stav potřeba řešit ještě před tím, než dopravíme pacienta do nemocnice. Nakonec budeme jako lékaři na urgentním příjmu pokračovat v terapii pneumotoraxu.

8. 5. 2020 | MUDr. Michal Vondráček, Jakub Švec, Svatava Janků

Maligní arytmie jsou poruchy srdečního rytmu, které mohou vést z zástavě oběhu. U dětí vznikají obvykle v důsledku hereditárních syndromů jako je katecholaminy indukovaná polymorfní komorová tachykardie či syndrom dlouhého QT. Až ve 30 % bývá bohužel prvním projevem takového onemocnění náhlá zástava oběhu, která vyžaduje okamžitý zásah. Triggery těchto akutních stavů přitom bývají běžné situace - vyšší fyzická aktivita, emoční zátěž, úlek nebo dokonce spánek.

8. 5. 2020 | MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Musilová, Kateřina Popková, Barbora Pitmausová. Ilustrace: ilustrace - Kateřina Popková, animace - Barbora Pitsmausová

Léčba bolesti perioperačně a přemostění do pooperačního období je duležitým úkolem lékaře a má vliv na případnou chronifikaci bolesti. Přinášíme Vám revidovaný algoritmus s možností využití jak epiduralní, tak paravertebrální blokády aplikované u pacienta podstupujícího nitrohrudní operaci.

Další verze tohoto algoritmu: Léčba akutní pooperační bolesti - 2009
8. 5. 2020 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Henrieta Hricová, Štěpán Janíček

Delirium je život ohrožující a značně poddiagnostikovaný stav. Je reakcí CNS na poškození, projevuje se kvalitativní poruchou vědomí, snížením pozornosti. Obvykle začíná náhle ve večerních hodinách a má fluktuující průběh. Může mít mnoho příčin: organické, toxické (způsobené podáním anticholinergik, dopaminergních antiparkinsonik), příčnou může být taky odvykací stav (D. tremens). Podle symptomů rozeznávame hypoaktivní, hyperaktivní nebo smíšené delirium.

8. 5. 2020 | MUDr. Marek Kovář, MUDr. Zuzana Timková, Richard Izák, Mária Štefíčková

U intoxikace paracetamolem dochází k jaternímu selhání ohrožujícímu pacientův život. Paracetamol má antipyretický a analgetický účinek, nepůsobí protizánětlivě. Je s velkou oblibou využíván širokou veřejností ve formě volně prodejných léčiv. Díky velkému množství různých druhů a jednoduché dostupnosti léčiv s obsahem paracetamolu na českém trhu, může dojít k náhodnému, nebo úmyslnému požití toxické dávky. Právě jednu z těchto situací náš algoritmus řeší.

8. 5. 2020 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Eva Klabusayová, Katarína Zubriková, Vladimír Kurák

Laktátová acidóza je závažnou poruchou acidobazické rovnováhy, která může vzniknout u pacientů léčených metforminem. Metformin je v dnešní době jedním z nejvíce užívaných léků v terapii diabetes mellitus 2. typu. Algoritmus si bere za cíl seznámit řešitele s tímto stavem a jeho správnou terapií.

7. 5. 2020 | MUDr. Jitka Chlupová, Barbora Pernová, Dominik Nedoma

Počet pacientů nakažených COVID-19 celosvětově dále narůstá. Riziko přenosu nákazy z pacienta na zdravotnický personál je vysoké, zejména pak při procesech generujících aerosol, jakým je například intubace. Anestezie COVID-19 pozitivních pacientů má svá specifika, kterými je nutné se řídit, jak pro bezpečnost pacienta, tak pro bezpečnost zdravotnického personálu. Algoritmus provede řešitele základními kroky přípravy anesteziologického týmu a pracoviště, správným použitím osobních ochranných pomůcek a nekomplikovaným zajištěním dýchacích cest u COVID-19 pozitivního pacienta podstupujícího výkon v celkové anestezii.

6. 4. 2020 | MUDr. Deana Slovjaková, MUDr. Eva Klabusayová. Ilustrace: Eva Klabusayová

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace vyhlásil dne 11. března 2020 onemocnění COVID-19 za globální pandemii. V současné době neexistuje žádná specifická léčba nebo vakcína proti infekci COVID-19. Předpokládá se, že každý v této populaci je vnímavý. Klinicky se onemocnění COVID-19 projevuje od asymptomatických (bezpříznakových) průběhů až po těžkou pneumonii; závažné onemocnění může vést k smrti. Zatímco většina případů (80 %) probíhá jako mírnější respirační infekce a pneumonie, závažný průběh onemocnění a úmrtí jsou častější u starších lidí s chronickým onemocněním. Tento algoritmus Vás provede nezbytnými bezpečnostními opatřeními a odklony od standardních resuscitačních postupů s ohledem na na riziko přenosu infekce COVID-19 z pacienta na zdravotnický personál.

23. 3. 2020 | MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Prokopová, MUDr. Tamara Skříšovská. Ilustrace: Anita Bauerová