Algoritmy roku 2019

Představujeme Vám nové algoritmy, které vznikly ve školním roce 2018/2019 v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na devítimesíčním procesu tvorby 14 nových výukových pomůcek se podílelo 25 studentů 4. až 6. ročníku, pod vedením 20 lékařů i 1 nelékaře. Všechny algoritmy prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.


Ateroskleróza a. carotis je častou příčinou cévní mozkové příhody (CMP). Vnitřní karotida a bifurkace karotid jsou dvě nejčastější lokalizace zasažené aterosklerózou. Endarterektomie karotidy je chirurgickou metodou revaskularizace postižené cévy, která spočívá v odstranění plaku. V tomto algoritmu se seznámíte se dvěma možnými anesteziologickými přístupy k pacientovi, který podstupuje výkon CEA.   

22. 5. 2019 | MUDr. Veronika Tomášková, MUDr. Martin Helán, Ph.D., Richard Bašista, Ondrej Bilec

Dekompresní nemoc (také známá jako kesonová nemoc) se týká zejména potápěčů, ale může postihnout i letce nebo astronauty. Jde o stav značně nebezpečný, který může vést k úmrtí. V našem algoritmu jsme se zaměřili na demonstraci různých příznaků dekompresní nemoci, důležitosti přednemocniční péče a hyperbarické komory. Dále chceme řešitele obeznámit s indikacemi a kontraindikacemi terapie v hyperbarické komoře. Sice se nejedná o častou nemoc v naší zemi, stát se však může cokoli a vy se ocitnete v situaci, kdy budete muset řešit dekompresní nemoc.

22. 5. 2019 | MUDr. Michal Vondráček, MUDr. Lenka Šrahulková, Ľubica Joppeková, Martin Janků

Enhanced Recovery After Surgery (ERAS) je soubor multimodálních postupů zahrnující multidisciplinární přístup k pacientovi v celém perioperačním období. Smyslem konceptu ERAS je minimalizace komplikací souvisejících s operačním výkonem, rychlejší zotavení a následně i snížení morbidity a zkrácení doby hospitalizace. Klíčem je nezbytná mezioborová spolupráce, především anesteziologa, chirurga, nelékařského personálu a fyzioterapeuta.

22. 5. 2019 | MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Barbara Baloghová, Anežka Schreierová

Febrilní křeče jsou závažným onemocněním dětí mezi 6. měsícem a 5. rokem věku. Výskyt jejich nekomplikované formy je častější. V rámci diferenciální diagnostiky je nutno vyloučit jiná závažná onemocnění, například meningitidu či epilepsii. K vyloučení těchto onemocnění slouží diagnostický postup obsažený v tomto algoritmu. Náš algoritmus klade důraz na správnou diagnostiku příčiny horečky, určení základního postupu léčby v akutní fázi i následnou adekvátní farmakoterapii. 

Další verze tohoto algoritmu: Febrilní křeče u dětí
21. 5. 2019 | doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Vladislav Nezval, Gabriela Kubicová, Dalibor Zimek

Klesající plodnost populace, související mimo jiné i s vyšším věkem prvorodiček, je důvodem, proč se čím dál víc lidí obrací na centra asistované reprodukce. Metody in vitro fertilizace dnes pomáhají mnohým neplodným párům založit si rodinu. Nicméně žádný zásah do lidského organismu se neobejde bez nežádoucích účinků. V algoritmu Vám přiblížíme závažnou komplikaci farmakologické stimulace vaječníků.

21. 5. 2019 | MUDr. Petr Zámečník, MUDr. Jitka Chlupová, Michal Matava, Barbara Szilárdyová. Ilustrace: Romana Molitorová

Draslík je hlavním intracelulárním iontem podílejícím se na udržení tonicity, přenosu nervových vzruchů, renální filtraci a svalových kontrakcích. Poruchy jeho plazmatické koncentrace jsou častým a závažným problémem interní medicíny a patří mezi 4H/4T reverzibilní příčiny zástavy oběhu. V tomto algoritmu se naučíte jak je rozeznat na základě EKG a jaká je účinná terapie. 

21. 5. 2019 | MUDr. Tereza Prokopová, MUDr. Deana Slovjaková, Kateřina Šalandová, Tereza Šiprová. Ilustrace: Tereza Šiprová

Zajištění žilního vstupu patří k základním dovednostem, bez kterých by následná lékařská péče nebyla možná. Neznalost problematiky ohrožuje pacienta nejen pro technicky nedokonale provedený výkon, ale také pro nesprávně indikovanou metodu a následné komplikace. Náš algoritmus se zabývá třemi základními metodami přístupu do žilního řečiště v modelové situaci a zohledňuje indikace a kontraindikace daných výkonů. Také popisuje základní technické postupy, které je nutno znát pro bezpečné provedení těchto výkonů.

Další verze tohoto algoritmu: Invazivní zajištění kriticky nemocného pacienta – centrální žilní katétr
21. 5. 2019 | MUDr. Jan Hudec, MUDr. Kateřina Matoušková, Tomáš Fecko, Katarína Figurová

Smyslem algoritmu Kardioanestezie je poukázat na specifika tohoto oboru, se kterými se běžně anesteziolog nesetká. Jednou ze zvláštností je využití MTO (mimotělního oběhu) pri kardiochirurgických výkonech. Součástí jsou i operace na otevřeném hrudníku, aplikace plegických roztoků, preparace cév či přišití epimyokardiální elektrody.

21. 5. 2019 | MUDr. Peter Kľúčovský, Sabina Baumlová, Artem Fatkhutdinov

Cílem algoritmu je nabídnout řešiteli 2 situace obtížné intubace u dítěte. V jednom případě je možno si vyzkoušet postup u očekávané obtížné intubace. Ve druhém jde o neočekávanou obtížnou intubaci. Krok za krokem si můžete zopakovat postup u těchto velmi důležitých situací.

22. 5. 2019 | MUDr. Tamara Skříšovská, MUDr. Alena Trčková, Zuzana Fusková

Vedení anestezie u operace těhotné pacientky z neporodnické indikace je situace, se kterou se setkávame spíše výjimečně. Takový výkon s sebou nese určitá specifika, která by měl dobrý anesteziolog znát a také rizika, se kterými by měl počítat a vědět, jak jim předcházet, případně jak je řešit. Tento algoritmus má za úkol vám přiblížit, jak v této situaci správně postupovat. Zabývá se volbou anestezie, vedením anestezie, pooperační péčí o pacientku, ale také správnou diagnostikou a tím, kdy je nutné u těhotné indikovat operaci. Okrajově se dotýká i případných komplikací spojených s tímto výkonem.

21. 5. 2019 | doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Esther Cheng, Lucia Šmahovská, Jakub Švec. Ilustrace: Eliška Křížová

Léčba pooperační bolesti je důležitou součástí každé operační procedury a s rozvojem terapeutických možností přichazejí i nové a efektivnější spůsoby jakým je například i využití PCA pumpy.

21. 5. 2019 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Matej Koštialik, Soňa Řezníčková

Incidence nehojících se ran dosahuje v Evropě 2-3%. S ohledem na etiologii je problematika nehojících se ran považována za multifaktoriální problém. Proto je nezbytné, aby bylo k léčbě ran přistupováno kauzálně (s důrazem na léčbu základní příčiny ulcerace), komplexně (s ohledem na možný dopad poruch hojení na další tělesné systémy, psychiku a kvalitu života pacienta, včetně symptomatické léčby stavů, jejichž příčinu nelze primárně odstranit), interdisciplinárně (se zřetelem na začlenění specialistů různých odborností do procesu léčby), meziprofesně (s ohledem na potřebu těsné spolupráce lékaře a ostatních nelékařských odborností zapojených do léčebného procesu). Základním axiomem péče o pacienty je dbát na dodržování preventivních opatření. Proto chceme-li působit proti určitému jevu, musíme jej znát, znát také postupy, které vedou k identifikaci a následnému ovlivnění. Cílem tohoto algoritmu je seznámit řešitele se základními informacemi péče a léčby nehojících se ran v ošetřovatelské péči. 

21. 5. 2019 | Mgr. Michaela Březovská

Sepse je život ohrožující dysregulovaná odpověď organismu na infekční podnět, která přetrvává i po odstranění tohoto podnětu. Sepse může probíhat velmi rychle a závažně, až pod obrazem septického šoku s multiorgánovým selháním a nutností podpory orgánových funkcí. Proto je nutné dbát na brzké rozpoznání tohoto kritického stavu a na včasné zahájení léčby. Při léčbě je kladen důraz na její zahájení během první hodiny od podezření na sepsi, abychom tak maximalizovali pacientovy šance na uzdravení.

Další verze tohoto algoritmu: Přežití sepse
21. 5. 2019 | MUDr. Marek Kovář, Lucie Bánovská, Veronika Kočí. Ilustrace: Veronika Kočí

Vdechnutí potravy nebo cizího tělesa je častý život ohrožující stav zejména u dětí do 3 let, které nabývají schopnosti samostatného pohybu a učí se interakci s okolím. Postup řešení těchto případů má navíc řadu výrazných specifik, od pomoci při vykašlávání přes případnou resuscitaci až k nutné invazivní intervenci. Jak dát správně první pomoc a následně cizí těleso z dýchacích cest odstranit? Tímto algoritmem vás zveme k prožití modelové situace, se kterou se může setkat každý z nás.

22. 5. 2019 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Lucie Moťková, Tereza Kramplová, Jozef Sklenka